Skip to main content

THE YOUTH PROVERBS (The prelim in Yoruba Language)

Ìbídámipé
Oun gbogbo ti dojúrú tán bàyíí ní ìlú èdá,
Eku kò, kó ké bí eku,
Béè sìni eye kò kó ké bí eye móó,
Oun gbogbo ti dòbírípo,
Ìrònú dorí àgbà kodó,
Sùgbón; ewo àwon èwe àti ìpéèrè bìi wón ti n yótòmì,
Àfi bíi omo tí ìyá rè sèsè papò dà re bi àgbà nrè,
Umn! Ótojú sú ni, nínú ìlú èdá,
Kíni kí a se? 
Àwon àgbàgbà ìlú foríkorí láti to elédùà lo,
Elédùà seun, ònà àbáyo ti dé!
Kí wá ni ònà àbáyo òún o?
Ìbídámipè! Ìbídámipé ni ònà àbáyo.
Tani ìbídámipé?
Ìbídámipé ni;
Àjòjì arewà aláboyún kan,
Tí yiò wo inú ìlú Èdá wá láìròtélè,
Tí ó ba tí leè bí omo inú rè sínú ìlú Èdá bàyí;
ìlú yíò tùbà, yíò sì tùse, 
Oun gbogbo yíò bòsípò fún gbogbo ènìà,
Kòpé kòjìnà, 
Arewà aláboyún kan wo inú ìlú wá,
Ní pasè ìtóni amòye,
Amò wípé arewà aláboyún yìí ni gbogbo ìlú ti nretí,
Ní kété tí oùn yí balè,
Gbogbo ará ìlú, terú tomo, tolórí telèmò,
Tonílé tàlejò bá bèrè sí níí keé ìbídámipé bíi omo titun,
Oba ìlú Èdá tilè fún ìbídámipé nì ilé nlá alárànbarà kan láti máa gbé,
Nínú ilé yìí ni àwon olorì àti agbèbí ti nsètójú Ìbídámipé,
Ìbídámipé! Èmí ìlú wá dowóò re báyìí o...
Sùgbón kíi ìbídámipé balè bí omo inú rè labiye,
Ógbòdò tèlé gbogbo òfin tí elédùà fun láì yòkan kúrò,
Béè, ìbídámipé kìí je èso tí elédùà wífun kí ó máa je,
Nítorípé èso òún kò dùn lènu,
Báwo ni káse su orí omo tó tóbi báyìí o?
Àwon àgbà síbò, wón ní;
Ení bá máa jeun gboingboin, ógbòdò tilèkù gboingboin,
Tótúmò sí wípé...
Tíìbídámipé báfé sòóre, ógbòdò fi pèlékùtù je èso òún, bí ó ti wù kì ó korò tó.
Umn...
Ojó n gorí ojó, àkókò n fò bíi eye idì,
Oyún ìbídámipé ti yára dàgbà nïyen,
Àmó àkókò ìgbà bíbíi rè kò ti dé,
Sàdédé ni ìbídámipé yan òré àjòjì kan láàyò,
Sèbí akúkú mò wípé òré wa kò féràn èso tí elédùà ní kí ó máa je,
Ní se ni ó bá kúkú nfi èhónú rè ràn fún òré rè tuntun yi ní gbogbo àsìkò ìpàdée won,
Òré rè yí lo gbàá nímòràn láti máse je èso kíkorò yí mó,
Ó wípé, ìfìyà jeni àti ìfini sínú ìdè gbáà ni jíje èso kíkorò yí jé fún aláboyún,
Ó fi ìbídámipé lókan balè wípé: wéré laó gbòó!
Báwo ni káti só, ìbídámipé, ìrètí ìlú ti kò láti máa je èso bíwéré.
Níkété tí àwon àgbà ìlú sàkíyèsí ìwà tuntun ìbídámipé,
Wón sèkìlò, sùgbón kàkà kí ìbídámipé ye ìkìlò yí wò,
Níse ló jùú sínúu àgbàrá òjò,
Ó kotí ògboin sí àmòràn àwon àgbà,
Nígbà tí àwon àgbà ri wípé òrò ìbídámipé ti dà béèbéè,
Wón fi sílè fún ìfé inú ara rè,
Nígbà ó tilè jé wípé òré rè ti ba wá èso aládìídùn tí yíò máa je dípò,
Èso aládìídùn yìí lówá yí okàn ìrètí ìlú padà pátápátá,
Dipo èso tí Elédùà yàn fún ìbídámipé, óféràn èso tí òré àjòjì fún un,
Lósànkan-òrukan, ìbídámipé sálo kúro láàrin ìlú gege àmòràn òré rè,
Òré rè  jékó ye wípé, tí ó bá sálo;
Àwon ará ìlú yíò wá olúgbálâ míràn fún ara won...
Ìbídámipé seti òré rè re tuntun,
O sa kúrò nínú ìlú èdá,
Ówípé; ogun másu-mátò won ti pò ju èmí òun lo.
Òrò ìbídámipé wá dàbí òrò òròmodìe,
À ngbòròmodìe lówó ikú, óní akò jé kí òun ràkìtàn lojè.
Kété tí àwon ará ìlú sàkíyèsí ìsèlè yí,
Wón fi tó Oko ìlú létí,
Inú Oba kòdùn sí ìsèlè yíì,
Ó pàse fún gbogbo ènìà-àn láti sàwárí ìrètí ìlú...
Òrò Oba lómú kí terú tomo ó fán ká sínúu gbogbo igbó tówà lágbègbè ìlú láti wá ìbídámipé,
Moti ri ò! Okàn lára àwon ode pariwo láàrín igbó,
Òún ni ó tajú kán tí ó rí ìbídámipé níbi tí ósùn gbalaja sí,
Àwon obìrin ati àwon agbèbí ló kókó gbó nítorí won kò jìnà sí arákùnrin oun,
Wón súré lo síbi tí ohún náà ti jáde,
Bíi wónti rí ìbídámipé níbi tí órè si, wón súré fi ìró won pakà yiká,
Ah! Àkókò ìgbà bíbíi rè ti tó, olórí àwon agbèbí lahùn,
Àwon agbèbí bèrè ìgbìyànjú won lórí ìbídámipé bí gbogbo obìrin ti dòyì yí won ká,
Ewo bìi àwon okùrin àti àwon olóyè ìlú se nforí sora láti wá ìgbín kí ìbídámipé ba leè bí wéré,
Ahhhh! Aruwo nlá yìí ló léwon léré padà,
Kílódé? Kíló selè?
Uum!
Èèmò dé! Nkan se!
Agbè fó! Omi inú rè dànù!
Ìrètí pin!
Ojú òrun yípadà sí dúdú lésèkesè,
Ìrù kèrè jábó lówó Oba láàfin,
Àgbàrá omi ekún nsàn lóju gbogbo ènìà-àn,
Ah! Ìbídámipé jáwa kulè nigbe tí wón ké bí wón ti n fi ìbìnújé gbé òkúu rè padà sàarin ìlú,
Ìbá se wípé ó tè sí ìtóni Elédùà ni,
Ìbídámipé kò báti mafi ikú sèfàje,
Ìbá fi ayò bí omo inú rè,
Ìbídámipé dalè, ójá àwon tí nretí ògo rè kulè,
Ófi èmí ara re sòfò.
 Kí èyí jé èkó fún gbogbo òdó,
Àwon ìran-án re nretí ògo rè, wón fé mu nínu olà re gègè bí Elédùà ti sètò rè,
Àmón, sé ìwo náà kòti màa wùwà bíi ti ìbídámipé bàyíí?
Tì obáfé bí wéré, ógbòdò faramó ìkorò èso bíwéré, tííse;
Ìfara eni jì, ìkó ra eni ní ìjánu àti àfojúsùn fún ojó òla,
ìgbèyìn rè asì jásí adùn fún o.
Ìbí ti dá o pé, Máse tún aarà re dá.


Comments

Post a Comment

Popular posts from this blog

BOXING DAY WITH VICKIE

My mum had a fatal accident on 5th December, 2000. As a five-year-old, I spent that Christmas without my parents. Thanks to the aunty who brought me Christmas clothes, the neighbours who gave us food, and the kind people who took care of me and my siblings that year. Now, I want to do the same. I want to make a child smile—not on Christmas Day, but on Boxing Day. This Boxing Day, 26th December, I will be visiting three orphanage homes in Ekiti. Our budget is ₦450,000 , and we hope to provide: - 3 bags of rice - 6 cartons of noodles -Toiletries -Clothing You can join me in making this happen. Together, we can make a difference. Donations can be sent to: Account Name: Victoria Daramola Account Number: 9030541438 Bank: Moniepoint For more information, contact me on: +234 903 054 1438

INTRODUCING YOU TO YOU: #1- YOU ARE A BE-ING

I'm glad to announce to you that YOU ARE A BE-ING!🤗💯💃 Coming face to face with who you are is the first step to forever between you and your purpose in life. It is so expedient that you know who you are. To introduce means to cause someone to be acquainted with another person. It can also mean to make a person come to the full knowledge of who someone is. The first thing I want You to know (acquaint with) about YOU is that YOU are a be-ing - a work in progress. Imagine you were born as huge as you are right now. It is even unimaginable. You were born as a baby and here you are, fully grown. Isn't that amazing? God created you with the potential to evolve -without any limitation. The suffix "-ing" in English Language denotes an action in progress. It is also used to form uncountable(unlimited) nouns.  The word, "human being" connotes "unlimited human" - a human without limitations. No matter how grown, prosperous, learned, wise, knowl...

Vickie's Vibes

This is Vickie' s Vibes, a space dedicated to exploring the journey of self-discovery, identity, and mental wellness. We delve into the complexities of relationships, the importance of mental health, and the pursuit of purpose-driven living.  Through insightful articles, personal reflections, and practical advice, this blog is your companion in embracing your true self, discovering your purpose, and nurturing every aspect of your well-being.